Včelařská konference

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....